Zpráva Evropské komise, 2020
Podle nedávno zveřejněné zprávy Komise EU z roku 2020, založené na údajích poskytnutých Komisi EU členskými státy, bylo v období 2015–2018 v celé EU vydáno celkem 37 evropských ochranných příkazů; z nich pouze 15 bylo uznáno a popraveno. Převážná většina EPO byla vydána jedním členským státem, přičemž zbytek vydaných EPO představují 2 další členské státy. V 10 členských státech nebyly vydány, uznány a provedeny žádné EPO.
Stručně řečeno, zpráva Evropské komise jasně ukazuje, že za pět let po provedení směrnice o EPO je nedostatečné používání a nedostatečné používání EPO v celé EU.
Artemis Project: Závěrečná výzkumná zpráva
V rámci projektu Artemis vytvořili partneři závěrečnou výzkumnou zprávu se srovnávací analýzou všech zjištění z národních zpráv o provádění EPO v partnerských zemích. Závěrečná zpráva zdůrazňuje některé společné body mezi partnerskými zeměmi:
-
O vydávání EPO jsou k dispozici omezené údaje, protože v žádné z partnerských zemí neexistují žádné oficiální rejstříky zaznamenávající počet EPO;
-
-
Přes nedostatek údajů bylo v partnerských zemích vydáno nebo uznáno velmi nízké množství EPO, přičemž pouze 2 EPO byly uznány v Chorvatsku a 1 EPO byl vydán v Itálii;
-
-
Proběhlo žádné školení týkající se EPO právníků nebo jiných odborníků, kteří pravděpodobně přijdou do styku s oběťmi, kteří potřebují ochranu; a
-
-
V žádné z partnerských zemí se o EPO neuskutečnily žádné celostátní osvětové kampaně zaměřené na širokou veřejnost.
-
Stručný přehled výsledků průzkumu Artemis
- Podle výsledků průzkumu mezi občany EU z celkového počtu 2 881 respondentů 745 uvedlo, že zažilo nějakou formu násilí nebo zneužívání (25,8%); to odpovídá 1 ze 4 v pěti partnerských zemích. Z těchto respondentů pouze 171 (23%) požádalo o nějakou formu ochranného příkazu v rámci GBV, z čehož bylo uděleno něco přes polovinu (90).
- Jak právníci, tak zástupci nevládních organizací považují organizace producentů z velké části za neefektivní a nedostatečné. Většina právníků negativně vnímala organizace producentů dostupné obětem; méně než 25% v Chorvatsku, na Kypru a v Itálii se domnívalo, že organizace producentů jsou účinné.
- Drtivá většina respondentů nevládních organizací napříč partnerskými zeměmi rovněž uvedla, že organizace producentů nejsou dostatečně prosazovány: pouze 15% respondentů nevládních organizací na Kypru odpovědělo, že organizace producentů pro oběti násilí jsou účinné, 20,8% v Řecku, 23% v České republice a Itálii , a pouze 4,6% v Chorvatsku.
- Mezi ženami, které se staly oběťmi GBV, obecně chybí povědomí o jejich právech na ochranu a přístup ke spravedlnosti. Podle výsledků průzkumu oběti uvádějí tento nedostatek povědomí jako významnou překážku v přístupu k organizacím producentů. Podobně drtivá většina respondentů nevládních organizací napříč partnerskými zeměmi projektu (82,5%) souhlasila s tím, že nedostatečná informovanost obětí brání přístupu k organizacím producentů.
- Školení a osvětové kampaně o EPO by byly pro provádění EPO skutečně prospěšné. To dokládají výsledky průzkumu, kdy 95% právníků a 80% odborníků z nevládních organizací prohlásilo, že by jim prospělo zvyšování povědomí a specializované vzdělávací programy o EPO.
Jaké jsou mezery, které vedou k nedostatečnému využívání EPO v partnerských zemích?
Závěrečná výzkumná zpráva odhaluje mezery ve vnitrostátních legislativních rámcích upravujících vydávání vnitrostátních ochranných příkazů, které tvoří základ pro vydání EPO. Existuje nerovnoměrné pokrytí obětí všech forem násilí na základě pohlaví, což vede k mezerám v ochraně; například na Kypru, v Chorvatsku a Řecku jsou ochranné příkazy k dispozici hlavně v úzkém rámci domácího násilí nebo násilí v rodině, které stanoví podmínky, jako je soužití, sdílení rodinného domu a děti. Dalším důležitým zjištěním zprávy je, že faktory, které omezují účinnost vnitrostátních ochranných příkazů, rovněž představují překážky účinnosti EPO: nedostatečný sběr údajů o vnitrostátních ochranných příkazech vysvětluje nedostatek shromažďování údajů o EPO; absence monitorovacích mechanismů pro národní ochranné příkazy rovněž odráží nedostatečné monitorování EPO.
Zpráva rovněž zjistila, že ve všech partnerských zemích projektu je použití ochranných příkazů v případě GBV ve srovnání s odpovídající prevalencí nízké GBV. Nízké používání vnitrostátních ochranných příkazů má za následek nízké používání EPO: k tomu se přidává obecná nedostatečná informovanost žen, které se staly oběťmi GBV, o jejich právech na ochranu a přístup ke spravedlnosti.
Co se s tím dá dělat?
Jako výchozí bod by měl být zlepšen sběr údajů na národní úrovni i na úrovni EU: Členské státy by měly zřídit centralizovaný systém sběru údajů, který zaznamenává počet ochranných příkazů a EPO vydaných nebo přijatých z jiných členských států; tento systém by měl zahrnovat také údaje o porušení ochranných příkazů a EPO, jakož i uložených sankcích.
Měl by být vyvinut společný celoevropský koncepční rámec, který by identifikoval a definoval různé typy GBV, které mohou poskytnout základ pro vydávání ochranných příkazů a EPO, s jasnou genderovou perspektivou: bude to řešit mezery identifikované ve vnitrostátních právních rámcích, které omezit použití ochranných příkazů a rozšířením EPO.
Členské státy by měly do svých vnitrostátních strategií a akčních plánů pro boj proti GBV začlenit směrnici o EPO, jakož i nařízení a směrnici o právech obětí: mělo by být důkladně zváženo praktické použití těchto opatření ve vnitrostátním kontextu.
Kromě toho by členské státy měly vést národní kampaně na zvyšování povědomí o EPO za účelem zvýšení povědomí občanů EU: právo na EPO by mělo být zahrnuto do stávajících materiálů na zvyšování povědomí o GBV a právech obětí vydaných policií a jinými orgány a byly široce dostupné obětem.
Podobně by členské státy měly pořádat organizované kurzy, školení a informační aktivity pro právníky a odborníky z nevládních organizací , kteří poskytují rady a pomoc ženám obětem násilí a zneužívání.
Recent Comments